Search
  • Vít Pohanka

Big Sur: proč se tak jmenuje?

Updated: Feb 21


Big Sur je pro mne ta nejmalebnější a nejfotogeničtější část amerického pobřeží Tichého oceánu. Projel jsem ji vícekrát, jednou jsem tam vzal i ženu a děti. Klárka, které tenkrát ještě nebylo 6, pravda, problinkala velkou část cesty. A není divu, na silnici s tolika zatáčkami a serpentinami jen tak nenarazíte. Ale písčitých pláží a výhledů si užívali jako my ostatní. Big Sur jsme chtěli projet i se synovcem Jounasem na naší velké pacifické cestě od Mexika do Kanady, ale část jsme museli objet kvůli zřícenému mostu. Těším se, až tam letos zase vyrazím.


Vždycky mi vrtalo hlavou, jak přišel tenhle kus Ameriky ke svému jménu. To, že „Big“ znamená v angličtině velký, mi samozřejmě dávalo smysl. Ale nějak jsem nechápal, proč se to spojilo se španělským „Sur“, což je znamená jih. Vždyť je to na sever od Mexika, ke kterému Kalifornie patřila až do roku 1847. Teď jsem se tedy přiměl k tomu, abych si to dohledal a tady je příběh, který jsem našel.



Na Nový rok 1716 se v městečku Os de Balaguer v Katalánsku narodil Gaspar de Portolá i Rovira (dále Gaspar Portola). Vyrostl v katalánské šlechtické rodině, dostalo se mu tedy slušného vzdělání a jako důstojník královské armády sloužil nejdřív v Itálii a ve Španělsku. Pak odplul do Místokrálovství Nového Španělska, které v druhé polovině 18. století době oficiálně zahrnovalo Mexiko, přilehlé středoamerické země a také většinu území Spojených států amerických, ba i kus Kanady. Gaspar se osvědčil jako voják i administrátor a stal se tedy guvernérem území zvaného v té době „Las Californias“ táhnoucí se od jižního cípu kalifornského poloostrova v Mexiku zhruba k hranici dnešní americké Kalifornie s Oregonem.


Výraz „zhruba“ v tomhle případě užívám s rozvahou a záměrně. Španělé sami si podle dostupných dobových dokumentů nebyli sami vůbec jistí, jak daleko jejich skutečná moc na hranicích v té době známého Nového světa sahá. Mapy, které existovaly na papíře, sice dávaly španělské koruně jak zmíněno nárok na obrovské území sahající na od pobřeží Tichého oceánu až k Atlantiku na Floridě, od velkých jezer až k Aljašce. Jenže místokrálové vládnoucí v Mexiku neměli až do druhé poloviny 18. století území dnešní americké Kalifornie pořádně zmapované natož ovládnuté.



Gaspar Portola dostal za úkol vypravit a vést expedici, která měla podrobně prozkoumat pobřeží Tichého oceánu. V roce 1769 se vypravilo několik stovek mužů na sever ve 5 skupinách. Dvě pochodovaly po souši a tři po moři. Hned od počátku je krutě sužovaly nemoci, hlavně kurděje. Zoeth Skinner Eldridge a Juan Manuel de Ayala v knize Portolův pochod a objev Sanfranciského zálivu například uvádějí, že se jedna loď vypravila na cestu s 90 muži na palubě. Každý den jich několik zemřelo a do zátoky v San Diegu (těsně za hranicí dnešních USA) doplulo jen 9 námořníků a 9 vojáků.


Gaspar Portola putoval po souši. V San Diegu nechal svou početně značně ztenčenou výpravu zotavit a vyrazil dál na sever už jen s asi 7 desítkami mužů. Drželi se pobřeží, dokud to šlo. Ale pak narazili na úsek, který prostě nebyl schůdný. U dnešního městečka nebo spíš vesnice San Simeon se proto vydali do vnitrozemí, hornatou část pobřeží obešli a k oceánu se vrátili přes dnešní Salinas k velmi příhodné zátoce a přírodním přístavu a založili tam město Monterey. To se pak stalo na několik desítek let hlavním sídlem správy provincie Alta California (Horní Kalifornie), nad kterou získaly v mexicko-americké válce kontrolu Spojené státy a ze které se kromě dnešní Kalifornie vylouply také státy Nevada a Utah, částečně Arizona, Nové Mexiko, Colorado a dokonce Wyoming. Prtola pak pokračoval dál na sever a stal se oficiálním objevitelem Sanfranciského zálivu.


Pobřežní oblast, která byla pro Portolovu výpravu neschůdná, zůstala nadlouho zcela nedotčená bílým osídlením. Protože byla jižně od regionální metropole Monterey vžilo se pro ni španělské označení „el país grande del sur”, česky doslova “velká země na jihu”. V roce 1834 potvrdil tehdy už mexický guvernér Horní Kalifornie vlastnictví 32 kilometrů čtverečních půdy v téhle oblasti jistému Juanu Bautistovi Alvaradovi a vznikl tak “Rancho el Sur”. Název se zažil i mezi anglicky mluvícími osadníky. Když se v roce 1889 na jedné výspě malebného ale nebezpečného pobřeží rozhodly americké úřady postavit maják, nazvaly ho oficiálně Point Sur Lighthouse. V roce 1915 pak požádali obyvatelé řídce osídleného pobřeží o zřízení poštovního úřadu s názvem Big Sur. A bylo jim vyhověno.


„Big Sur“ je tak dnes obecně přijímaný název pro celý úsek pobřeží od Ragged Point do Carmel kousek od Monterey a přilehlý pás hornatého vnitrozemí. Překládat do češtiny tenhle anglicko-španělský slovní útvar jako „Velký jih“ nedává moc smysl. Proto ho do češtiny přejímáme, i když s výslovností toho „Sur“ se my Češi, Moravané a Slezané tak trochu potýkáme. Někdo mluví o „bik sůr“, jiní se se snaží více či méně úspěšně napodobovat to americké „big sə:r“, tedy s protáhlou temnou hláskou uprostřed. Obojí je myslím přijatelné. Jenom jsem také jednou zaslechl nějakého Čecha se silným pražským přízvukem, jak suverénně mluví o „bik sááár“. To už je, troufnu si nesměle podotknout, aspoň pro mne mírně za hranicí přijatelnosti.


Hezký den 😊



0 views
  • Youtube
  • Spotify sociální Icon

©2020 by Vít Pohanka